Voda mi dává sílu
Dnes děkuji z celého srdce
...za to, že jsem se po cestě z práce zastavila u stádleckého mostu a šla si sednout k řece ...za tu vodu, která byla hlaďoučká jako sklo....jen se jí dotknout ...a pak se jakoby líně svezla z jezu a najednou vřela a pěnila jako v kotli a dál běžela v rozverných vlnkách a přeskakovala z kamene na kámen... seděla jsem tam skoro hodinu úplně omámená tím nádherným burácejícím divadlem, dýchala zhluboka ten vlhký vzduch nabitý energií a skoro se rozplakala štěstím...voda je zázrak ... jako láska nebo život...chvílemi klidná, jen tě hladí a pak divoká a vášnivá, pak zase rozverná, plná smíchu...když ji budeš ctít a milovat a necháš se jí vést, nikdy ti neublíží, ale běda jak ji budeš chtít mít jen pro sebe...
...za sílu, kterou jsem z téhle chvíle získala
...za nádherný pracovní den jako v pohádce
...za mé šikovné děti, uvařenou večeři a umyté autíčko
...za telefon a možnost spojit se s kýmkoli potřebuji
...za to, že mám život jaký si přeji
S láskou Jitka